Rota na přelomu června a července splnila své, v pořadí druhé, letošní vojenské cvičení. A neslo se ve znamení střeleb, strážení a explozí.
Bojové ostré střelby
Hlavním úkolem roty bylo vypilovat činnost našich pěších družstev. V rámci této přípravy velení připravilo scénář bojových ostrých střeleb (BOS).
Pro řadu mladších vojáků našeho útvaru šlo o první cvičení, kdy se měli dynamicky pohybovat s ostře nabitou zbraní v terénu společně se svými spolubojovníky, a během toho vést ostrou palbu. Každá chyba by mohla mít fatální následky – zapomenout zajistit, nedržet kvér hlavní nahoru, nevytočit se směrem od kolegů, to vše by kamaráda mohlo stát život. Proto v mnoha z nás bylo cítit napětí smyslů, mozek jel naplno, o všem se každý radši dvakrát přesvědčil, než by riskoval náhodný výstřel.
Tento test vzájemné důvěry nakonec dopadl výtečně – Všechna družstva splnila, a to s 90% – 100% efektem na cíl.
Granáty připravit!
Nešlo však o jediný adrenalinový nácvik. Stejně jako u BOSek si řada vojáků na tomto cvičení odbyla i svou premiéru s hodem ostrým ručním granátem.
K této disciplíně nebyl připuštěn každý. Den před ostrým vrhem vrchní zbrojíř provedl školení a instruktoři nechali všechny vojáky několikrát celou manipulaci s granátem a činnost při hodu nacvičit s atrapou.
Až ti, kteří byli schopní dohodit do cílové plochy ve vzdálenosti 25 metrů, mohli následující den usednout do bunkru v sestavě okopů granátového cvičiště. Když přišla řada, vyrazil voják skrz pancéřové dveře ven.
Přikrčen, aby hlavou nezavadil o betonové traverzy, a s helmou na hlavě pro všechny případy, se vydal do výdejny granátů, kde obdržel jeden ostrý, který si strčil do kapsy na granáty. Dál již čekal instruktor. „Do okopu vpřed!“ Voják zaujal pozici v okopu 25 metrů od cílové plochy, kde se proti němu tyčily tři střepinami provrtané plechové terče, simulující útočící pěchotu. „Granáty připravit!“ – „Připravit!“ Tentokrát beze zbraně, což ocenili zejména kulomeťáci, voják vytáhl granát a, s vrhovou pojistkou pevně zaraženou do dlaně, pomalu odkroutil dopravní pojistku.
„Svobodník Ypsilon, k hodu granátem připraven!“ – „Granáty!“ zvolal instruktor ze svého okopu. „Granáty!“ zařval voják, než se kolem něj rozhostilo ticho, rušené jen konzistentním šumem způsobeným ochrannými špunty v uších. Teď má v ruce trhavinu, která ho může zabít, a jediné, co tomu brání, je pojistka, kterou na místě drží jeho dlaň. Odhlédnout za sebe, natáhnout ruku, podívat se do cílové plochy. Pak je to ráz na ráz. Ruka vymrští granát do prostoru před okopem. Ještě jde slyšet kovové odskočení vrhové pojistky, ale to už je voják hluboce přikrčený za zdí okopu.
Je slyšet něco mezi prsknutím a žuchnutím, které nezní, že by bylo hodno celého toho humbuku. Deset, devět, osm, sedm,… „Splnil, na střed.“ hlásí z krytu pyrotechnik. dva, jedna. Všechny střepiny z granátu by už měly být na zemi. „Vztyk!, vraťte se do krytu.“
Příprava na ODOS
V neposlední řadě bylo potřeba dále cvičit techniky střežení. Může se jednoduše stát, že nás vláda povolá k ochraně některého z objektů důležitých pro obranu státu (ODOS), a je potřeba si umět poradit na všech úrovních hierarchie se všemi možnými situacemi.
Jako instruktoři pro náš výcvik působili hoši z Vojenské policie. Krom metod boje zblízka se zbraní, přitažlivě působících bojových přesunů v buddy-teamu a v družstvu a základů CQB (boje v zastavěné oblasti) jsme pilovali nesmrtící způsoby obrany ODOSu – metody zvládání násilného davu, CRC. Vojáci vyfasovali výstroj pro těžkooděnce, včetně helem, štítů a cvičných obušků, a učili se pracovat v týmu. Cílem bylo naučit nás zejména nevpustit násilný dav do střeženého objektu a dokázat otevřít komunikaci pro zásobování a další provoz. „VPčka“ přitom působila jako figuranti „opozičních sil“.
Během závěrečného nácviku střežení, kdy se jednotka točila na střežící, bdící a spící směně, několikrát dorazili k simulaci nějakého incidentu – bomby v autě, zablokování vjezdu, útoku na bránu, atp. Po zvládnutí reakce na všechny nacvičované situace jsme „za odměnu“ dostali ozbrojený útok na ODOS z několika stran. Měli jsme zaujmout obranná postavení až do chvíle vystřílení veškeré munice. Byla to vynikající adrenalinová příležitost pro nacvičení bojové reakce a taktického přesunu pod palbou se vzájemným krytím. Po každé takové zábavnější části samozřejmě následuje již méně zábavná část – vysbírání hilzen.
Rota se v současnosti připravuje na třetí letošní cvičení, které proběhne na podzim.
Líbí se Vám co děláme? Zůstaňte ve spojení! Sledujte naší facebookovou stránku!
